PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V roce 1995 patřili krefeldští bardi nepochybně mezi výkvět poutníků, kteří se oděni do zářivé zbroje power metalu vydávali do dálných končin lidské fantazie. Na desce „Somewhere Far Beyond“ se jejich rukopis ustálil, už tolik nepřipomínal všechny ty povědomé žánrové fonty. Sebevědomě se rozklenul do monumentality, svojské melodiky a nebývalé poezie – přesně jak duněl závěrečný sbor desky, „the march of time it has begun“. A BLIND GUARDIAN vešli do času krokem jistým, rozhodným a potemnělým. Zrodilo se další zrcadlo do říší imaginace a z mého pohledu album, které nemá konkurenci jak z pohledu diskografie kapely, tak z pohledu žánru.
Mohu konstatovat: ověřeno časem. Když mě kolega Stray oslovil, jestli bych nenapsal „Imaginations From The Other Side“, měl jsem za sebou otřesnou zkušenost s aktuální blindí deskou a hlavu plnou pochyb, jak že na mě bude slavné album působit v časech, kdy už železo dávno vyklidilo moje (kdysi bardí) žíly. Byla to však planá obava. Jakmile začnou Thomenovy bicí zvonivě odpočítávat regres do časů dětství, bylo to všechno zpět – mocný nápor energie kytar se mnou smýkl a najednou jakoby ani těch 12 let neuplynulo. Byl jsem zase doma, mezi svými elfy, čaroději, plačícími zrádci i rozesmátými minstrely.
Imaginace pro mě znamenají pomyslný vrchol vývoje krefeldských. André Olbrich tu našel to, co na předchozích albech hledal – rovnováhu mezi úderným metalovým laufem a melodikou, která připomíná party Briana Maye. Jeho kytara je taková neposedná štěbetalka, která pořád více utíká od masivních kil k melodickým zpívánkám. Je v tom slyšet kus obsese, který posléze BLINDy počal svádět na scestí, ale, marná sláva, tady to funguje přímo báječně. Skladby tak mají pořád dostatečný metalový grif, ale zároveň i jemnou melodickou strukturu, která tvrdost povyšuje na hravost.
I tradiční speedové ofenzívy jako „Another Holy War“ či „I´m Alive“ kráčející v nejlepších stopách předchozích alb, znějí náhle barevněji a promyšleněji než v minulosti. Schopnost vytvořit velmi prostý a přitom neskonale úderný refrén kapelu v žádném případě neopustila. Nelze si ale nevšimnout, s jakou rozkoší si čtveřice pohrává s nejrůznějšími můstky, přemostěními a vícehlasy. V tomto ohledu Imaginace bezchybně gradují sousoším „Script For My Requiem“ a „Mordred´s Song“. Jak praví kouzelná heavy metalová babička: tam je prostě všechno. Strhující nasazení, gradace, emoce a melodie, pro které bych dodnes prodal duši.
Na rozdíl od tolkienovské opery „Nightfall In Middle-Earth“, která následovala, mají „Imaginations From The Other Side“ podstatné plus: bez problémů fungují jako kompaktní celek i jako soubor různorodých songů. Mezi překrásnou pseudorenesanční baladou „Past And Future Secret“ a hitovým metalovým songem „Bright Eyes“ možná zeje hluboká propast, ale album se přesto nerozkližuje. Do značné míry i proto, že jej pohromadě drží ústřední trilogie o ztrácejícím se světě fantazie (dětství), který načíná strhující marš „Imaginations From The Other Side“, naléhavě podtrhuje zmíněný singl „Bright Eyes“ a k výším nebeským povznáší závěrečný hymnický chorál „And The Story Ends“.
Zkrátka někde tady vidím zlatý grál melodického metalu, překrásný pohár osázený třpytivými drahokamy fantazie BLIND GUARDIAN a vybroušený dovedným řemeslem producenta Flemminga Rasmussena. Napít se z něj dodnes znamená o pár let omládnout. A omládnout rovná se nezapomínat na krásný věk jinošského snění a nekonečného entuziasmu. Pohřběte mě v říši za zrcadlem a na upomínku kdysi jasných očí dejte na hrob pohár vína, loutnu a čapku s pérkem sojčím. Ejchuchů!
Co lze napsat o albu, které mě po letech uchvátilo stejně jako kdysi dávno v časech jinošství? Jeden z vrcholů melodického metalu. Ano, to bude to pravé.
Hansi Kürsch
- zpěv, baskytara
André Olbrich
- kytara
Marcus Siepen
- kytara
Thomen Stauch
- bicí
1. Imaginations From The Other Side
2. I´m Alive
3. A Past And Future Secret
4. The Script For My Requiem
5. Mordred´s Song
6. Born In A Mourning Hall
7. Bright Eyes
8. Another Holy War
9. And The Story Ends
The God Machine (2022)
Twilight Orchestra: Legacy Of The Dark Lands (2019)
Beyond The Red Mirror (2015)
At The Edge Of Time (2010)
A Twist In The Myth (2006)
Live (2003)
Bard Song (singl) (2003)
A Night At The Opera (2002)
And Then There Was Silence (singl) (2001)
Nightfall In Middle-Earth (1998)
Mirror Mirror (singl) (1998)
The Forgotten Tales (1996)
Mr. Sandman (singl) (1996)
Imaginations From The Other Side (1995)
A Past And Future Secret (singl) (1995)
Tokyo Tales (Live) (1993)
Somewhere Far Beyond (1992)
Tales From The Twilight World (1990)
Follow The Blind (1989)
Battalions Of Fear (1988)
Datum vydání: Úterý, 4. dubna 1995
Vydavatel: Virgin Records
Stopáž: 49:16
Produkce: Flemming Rassmusen Studio: Sweet Silence Studios, Copenhagen, DK
Potvrzení skvělé formy. Tentokrát přišel na řadu sevřenější, tvrdší a temnější materiál, než tomu bylo v případě předchozí pestré kolekce. Výsledek však v žádném případě nepopíral tezi o rostoucí perfekci německého kvartetu - celek vyzněl opravdu majestátně. Z mého pohledu se tak jedná o album, s jehož přispěním se BLIND GUARDIAN na pevno stali nejpozoruhodnější evropskou heavy metalovou kapelou devadesátých let. Znovu nechyběly mohutně vygradované hymny (nejznámější skladby jako "Bright Eyes", "The Script For My Requiem" nebo "And The Story Ends" jsou však jen zlomkem z tohoto takřka dokonalého alba), ani jedna povinná tracionalisticky vyznívající balada té nejvyšší kvality ("A Past And Future Secret"). Vše bylo tentokrát v kodaňských studiích ošetřeno pod dohledem zkušeného Flemminga Rassmusena a tahle změna Strážcům rovněž neubrala a kapela se tak znovu posunula někam dál, aniž by nějak výrazně ztrácela ze svých základů. Snad jen ten Hansiho (do té doby) svěží hlas poprvé zaznamenal jistou stopu po opotřebovanosti, i když stále jen velmi nepatrnou. Z mého pohledu album, kterému chybí k stoprocentnímu hodnocení pouze jeden bodík.
Tady není co řešit.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.